Rowena Havraspárská - čast druhá - Pomsta Salazara Zmijozela

23. června 2007 v 17:19 | bazilda |  Bradavické osudy


aneb bazilda jak jí ještě neznáte! Upozorňuji, aby jste zde nehledali nic jako slash atd... jen je to trošku víc brutal!

budu na vás zlá raději od 15 let aby jste neutrpěli psychický šok stejně sem vlezete všichni, tak co řeším, že bazi

p.s. zvrhlíci!
p.s.s.po 15 komentech od rúznejch lidí budu uvažovat o další části!
p.s.s.s.viděli jste piráti z karibiku na konci světa? já dnes s nej. kámoškama a bylo to naprosto sssssssuper všem doporučuji jo a počkejte na zkončení titulků viplatí se to ; - )


Rowena Havraspárská - část druhá - Pomsta Salazara Zmijozela

.........Opatrně vzala jeho tělo do náruče, stejně jako všichni elfové vládla obrovskou silou. Její oči ztratily veškerý jas a veselé jiskřičky, u ní tak časté, nahradil neuvěřitelný smutek. V jejích očích už nebyla duše. Od té doby nežila, jen přežívala …..

Pomalu a důstojně kráčela z bojiště. Temná nitka za ní vlála. Vlasy jí čeřil neviditelný vítr, tedy spíše vichřice. Elfský "vítr" odrážel pocity elfa. Stejně jako v Roweně vířili emoce, tak vířil i její "vítr" .

"Vyhrál jsem!" Řekl ledově Zmijozel a nebezpečně se ušklíbl. "Víš co to znamená!" Jediným mávnutím hůlky nechal shořet tělo Godrika Nebelvíra, až jej Rowena stále držela v ruce. Zelené plameny jí ovšem nepopálily.

"Etmalsik ark!" [nikdy nezapomenu] Zvolala a Godrikův popel se proměnil v květy lilií, které rostou jen v elfským městech. Z čista jasna se zvedl vítr, který vzal všechny ty malé kvítky a ve víru se začal točit kolem Roweny. Okvětní lístky jí hladily a utěšovaly. Vítr vysušil její slzy. Potom se ráz větru velmi změnil. Z jemného vánku se stal vichr, co hnal listí a oblázky na Salazara.

"Nech toho!" Křikl, když ho obzvláště velký oblázek trefil do obličeje a zanechal na něm rudý obtisk.

"Godriku?" Zašeptala Rowena hlasem oslabeným pláčem. V tu chvíli se z vichru opět stal vánek a místo odpovědi jí malé kvítky pohladily po vlasech přesně tak jak to dělával Godrik. Znovu se jí z očí spustily slzy. Poslední pohlazení kvítků a už jen pozorovala, jak mizí směrem k nebi. Pak jen uslyšela, jak jí v uších zahvízdal poslední slova. "Sbohem má drahá." Roweně stále znělo v hlavě, když pozorovala, jak vítr utichl. Stejně náhle jako začal i skončil. Přestal existovat stejně jako duše Godrika Nebelvíra opustila zemi. Kvítky již nic nenadnášelo a tak se začali snášet dolů jako zvláštní nádherný sníh. Nemohla od nich odtrhnou oči. Najednou s ní někdo hrubě trhl.

Mrtvým pohledem se otočila na svého vyrušitele. Salazar Zmijozel jí probodával vyzývavým pohledem. "Nikdy si tě nevezmu!" Zasyčela tak, že by se ani on neměl za co stydět. "Vyhrál si podvodem." Dodala a otočila se k odchodu. Chytl jí za ruku a stáhl zpátky. "O tom rozhodnu já!" Zasyčel jí těsně u ucha. Pevně jí chytl a přemístil je. "Pust mě!" Zavrčela a vytrhla se mu. Měla v plánu utéct zpátky k lesu a do bezpečí. Zarazila se, byla jinde! Koukala se na chladné zdi neznámého hradu.

"Kde to jsme?!" Zeptala se hmatatelným strachem v hlase, i když odpověď dávno znala. "U mě doma! Odpověděl jí její únosce sykavě. "Okamžitě mě pusť!" Naježila se. "Nikdo tě nedrží!" Vysmál se jí do obličeje. "Tak jak si se nyní rozhodla!" Zeptal se jí znovu s triumfálním úšklebkem jist si svým vítězstvím Vždy dosáhl toho, čeho chtěl! Jaké bylo tedy jeho překvapení když uslyšel Roweninu odpověď! "Můj názor znáš a nehodlám ho měnit!" Vmetla mu do tváře. "Tak dobrá, řekla sis o to!" Popadl jí za ruku a táhl Rowenu dále do hradu.

"Výzdoba" hradu se Roweně vůbec nelíbila na hrůzostrašných obrazech s výjevy z válek byly potoky krve. Nenáviděla krev. Udělalo se jí nevolno. Její již tak bledá tvář ještě více zbledla. Zavřela oči.

............ Na chvíli si představila, že je doma, že všechno byl jen zlý sen a že se prochází se svým milovaným Godrikem po lese, v korunách stromů znějí ptáci a vítají první sluneční paprsky. Začínalo jaro a z vodních hloubek zněl hlas nymf . Ukazoval jí neznámou rostlinu. "To je pomněnka!" Říkal. "Má barvu jako tvoje oči!".............

Za zasnění jí vytrhl tvrdý náraz. Otevřela oči. Ležela na studené podlaze. Kolem ní nebylo nic kromě něčeho, čemu se při dobré vůli dalo říkat postel a hodiny. Byla ve vězení. Zvedla se a hrdě se podívala na svého únosce a věznitele v jedné osobě Salazara Zmijozela. "Mou odpověď nezměníš!" Vzdorovitě pohodila hlavou, až se jí hnědé lokny svezli do obličeje. Přišel k ní a odhrnul jí je. "Pusť mě!" řekla nebezpečně. ale neposlouchal jí. Začal se k ní naklánět. Najednou si na něco vzpomněla. Rychlostí blesku se mu vytrhla ze sevření, z úkrytu v botě vytáhla dýku, co jí dal Godrik těsně před soubojem. Sekla. Na ostří její zbraně se objevila čerstvá krev.

"Ty mrcho!" Zařval Zmijozel a rukou si tiskl tvář, přes kterou se táhla dlouhá hluboká řezná rána. Upustila nůž. Nenáviděla krev a vůbec jakákoli zranění ač se jednalo o nepřítele. Pozdě si uvědomila, co udělala za chybu. Chybu jejího života. Jeho temně hnědé oči se zlostí zbarvily doruda. Ta jizva mu zůstane navždy. Poháněn vztekem jí neuvěřitelnou silou popadla shodil na zem. Začala po čtyřech couvat z jeho dosahu. Měla strach a měla ho proč mít! Nenávist mu zastřela mysl a Rowenin strach ho ještě posiloval. To slovo mu přišlo samo na jazyk, slovo, které v budoucnosti způsobí mnoho utrpení a bolesti!

"Crucio!" Zahřměl. Ozval se křik. Takovou bolest ještě nezažila. Tělem jí projížděli silné křeče, jako by ji bodali tisíce doruda rozžhavených jehel. Začínala šílet, přišlo jí to jako věčnost, když bolest utichla. Těžce oddychovala, jako by uběhla maraton. Nebylo jí dopřáno klidu. Vzápětí byla odhozena dozadu, kde se svezla po zdi. Vychrchlala trošku krve. Pomalu k ní přišel v ruce tu osudovou dýku. Její tělo ovládl třas. Tu chvíli si užíval. Věděl, že nemá sílu se bránit i ona to věděla. Přiklekl si k ní a chytl její ruku.

"Ještě před chvílí jsem tě chtěl zabít!" Řekl medově a zabodl jí hrot dýky do prstu. "Ale mám pro tebe lepší trest." Otočil dýkou. Do očí ji vhrkly slzy bolesti. Už aby to skončilo, přála si. Její prosby nebyly vyslyšeny, tohle zdaleka nebyl konec spíš začátek. "Pokračoval bych mojí novou kletbou!" Zavřela oči. "Beru to jako ano! Crucio!" Opět ucítila tu příšernou bolest. Byla stupňována tím, jak si v křeči zabodávala dýku hlouběji do prstu. Vytrhl jí dýku z prstu. Zakřičela, Krvácela z četných ran a byla naprosto vyčerpaná. Vzal jí do náruče. Snažila se mu vytrhnout, ale dosáhla jen toho, že spadla na zem. Hrubě jí vytáhl na nohy a na ruce jí dal těžké okovy.

Sotva stála. "Pojď!" Přikázal, ale ani se nehnula. Trhl okovy a ona opět spadla na zem. "Crucio!" Tentokrát bylo o něco kratší. "Neposlušnost ti nebudu tolerovat!" Syknul a táhl jí opět na jiné místo. Pomalu se propadala do bezvědomí. "Vezmi si to!" Podával posilňující lektvar. Když se opět k ničemu neměla, nalil jí ho do krku. Vyšli ven, začínalo se stmívat. Dnes je úplněk, uvědomila si. Vykřikla, kousek od nich stál v kleci vlkodlak. Začala couvat, ale okovy jí zadrželi. Škubala sebou, co to šlo, ale nebylo jí to nic platné. Konec řetězu přivázal k pařezu na mýtině tak aby měla dobrý výhled na klec. " Naposledy se tě ptám, jak zní tvá odpověď!"
Cizí hlásek jí našeptával, aby řekla ano.

Už se chtěla vyjádřit, když uviděla Godrika. Jeho oči naplněné smutkem a Salazara s vítězným úšklebkem. "Nik-k-dy!" Zašeptala. "Jak chceš!" Zasyčel a přešel do velké průhledné kopule, kde se posadil na trůn. Během chvíle padla tma a začal vycházet měsíc. Ozvalo se táhlé zavytí. Věděla co, ji čeká. Dveře klece se otevřeli přesně ve chvíli, kdy byl měsíc jasně viditelný. Tento způsob trestu byl velmi zákeřný, jeden z nejhorších, co znala. Vlkodlak svojí oběť kousl a potom, podle toho jestli byl někým kontrolován, jí nechal jen nakaženou nebo jí vypil krev a ještě zaživa jí sežral. Bestie se k ní pomalu přibližovala. Než stihla jakkoliv zareagovat jediným skokem jí strhla k zemi a zakousla se jí do levého nadloktí. Rychle se propadala do bezvědomí. Poslední, co si uvědomila, než se pro padla do sladké temnoty, byl zvuk šípu a dopadu těla.
to be continued.............možná:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bazilda bazilda | 23. června 2007 v 17:21 | Reagovat

abych nazapoměla komenti s pořádnou kritikou se berou za dva:-)

2 Siria Siria | Web | 23. června 2007 v 17:34 | Reagovat

Takže, budu komentit. Kapitolka je dost dobře propracovaná, silně emotivní. a to je na tom to dobré. Dokázalas realisticky vystihnout emoce a pocity, které rowenou musely cloumat. Líbila se mi i ta část s odchodem Godrikovy duše. Nápad s tím, jak byl vynalezen cruciatus taky není špatný. Celkově nemám co vytknout, stylistika je na dost vysoké úrovni, gramatika také. Jo, vlastně je tu jedna věc, která se mi tam nelíbí, a to je... nečekaně... ten useklej konec! A to můžeš napravit jen další kapitolkou :-))

3 Siria Siria | Web | 23. června 2007 v 18:38 | Reagovat

No, snažila jsem se, jak jsem ti už psala u Potteraka :-))

4 Naja Naja | 23. června 2007 v 19:19 | Reagovat

skvělý ale já už jsem to opravovala, takže jsem to teď nečetla...ale silne souhlasim se Siriou!

5 bazilda bazilda | 23. června 2007 v 20:34 | Reagovat

Siria: udělala jsi mi obrovskou radost:-) děkuji za úchvatnou kritiku

všichni: tak kdo z vás sesadí vysokou laťku kterou vám nasadila Síria:-))))) aneb kritizujte, kritizujte a ještě jednou kritizujte!

6 bazilda bazilda | 23. června 2007 v 20:36 | Reagovat

p.s. zbývá 13 komentářů, protože najin komentík se nepočítá a Síriin platí za dva vis. úvodník

7 bazilda bazilda | 23. června 2007 v 20:38 | Reagovat

ještě jednou Sírie: v useknutých koncích si libuju! Tenhle minikapitolový příběh měl mít původně jenom jednu část a to tu první postupně jsem napsala pokračování vlastně teoreticky by to tímhle mohlo zkončit! Možná se nad váma slituju:-) i v první části by to mohlo zkončit!

8 ratygirl ratygirl | Web | 23. června 2007 v 20:39 | Reagovat

Bazi-super kapitolka,ale jak to že jste mi neřekli,že jdete do kina???Se trošku zlobím...

9 bazilda bazilda | 23. června 2007 v 21:18 | Reagovat

ZBÍVÁ 12 KOMENTŮ

ratygirl: promiň rat! My jsme byli tak natěšený, že jsme ti to zapomněli říct!

10 Keneth Mcalpin Keneth Mcalpin | 24. června 2007 v 17:42 | Reagovat

už jenom 11.

ps:je to suer.

11 bazilda bazilda | 24. června 2007 v 18:23 | Reagovat

Keneth Mcalpin: mnn nová tvář! vítám tě zde a doufám, že se ti tu líbí!

ZBÝVÁ 11 KOMENTŮ:-)

12 Naja Naja | 25. června 2007 v 13:44 | Reagovat

hej! jaktože se moje nepočítají! aspň jeden započítej, ptž já mám taky názor! pls, Jani!!!

13 bazilda bazilda | 25. června 2007 v 21:16 | Reagovat

ty jsi V.I.P. vždycky napíšeš koment:-) mě zajímá jestly se tu objeví 15 komentářů od různejch lidí už tomu totiš nevěřím a navíc budu o prázninách pryč takže bych jenom těžko přidávala takže je to i strategický tah:-)

14 Rily Rily | 28. června 2007 v 16:49 | Reagovat

Nepochybuju, že komentáře se objeví, kapitola je super. Fakt.

Ale udělat v těch několik málo větách úvodu takové chyby, které přímo bijí do očí!  *zoufalé zavrtění hlavou*

Trochu pochybuju, že se vYplatí čekat na konečnou pětivteřinovou scénu, ale možná za to stojí ona podstatná informace, kterou nám tím sdělí. :-)

Jo, a taky se mi nezdá, že by se Rowena nechala pokousat nebo roztrhat. Já bych řekla jo a pak se někde podřízla nebo zdrhla, ale každý jsme nějaký. A proč vlastně nebojovala? Hůlkou nebo elfími schopnostmi?

15 Rily Rily | 28. června 2007 v 16:50 | Reagovat

Nepochybuju, že komentáře se objeví, kapitola je super. Fakt.

Ale udělat v těch několik málo větách úvodu takové chyby, které přímo bijí do očí!  *zoufalé zavrtění hlavou*

Trochu pochybuju, že se vYplatí čekat na konečnou pětivteřinovou scénu, ale možná za to stojí ona podstatná informace, kterou nám tím sdělí. :-) Tím myslím Piráty.

Jo, a taky se mi nezdá, že by se Rowena nechala pokousat nebo roztrhat. Já bych řekla jo a pak se někde podřízla nebo zdrhla, ale každý jsme nějaký. A proč vlastně nebojovala? Hůlkou nebo elfími schopnostmi?

16 bazilda bazilda | 29. června 2007 v 11:37 | Reagovat

Rily: byla na pokraji sil! Kdyby do ní nenalil posilňující lektvar tak by zkolabovala a navíc nerada bojovala nenáviděla krev! A ta konečná scéna je sice  po nekonečných titulkách, ale je vážně moc pěkná:-)

17 bazilda bazilda | 29. června 2007 v 11:37 | Reagovat

p.s. ZBÍVÁ 10 KOMENTÍKŮ:-)))

18 Rily Rily | 30. června 2007 v 19:40 | Reagovat

Mě taky umřel někdo koho jsem měla moc ráda a já jsem měla spoustu energie na to, abych zabila všechny, kteří za to malinko můžou. Ale já asi nejsem mírumilovná elfka.

A ta scéna se mi taky líbila, jen nechápu proč jsou ty zatracené titulky tak dlouhé.

19 mattys mattys | 14. července 2007 v 12:10 | Reagovat

njn celkově ty dva díly dávaj slušný příběh. máš dobře vystižené emoce.  celkový dojem z obou dílů za 1

20 bazilda bazilda | 23. července 2007 v 8:08 | Reagovat

mattys: děkuji :-)

Rily: to mě mrzí! A k scéně je vážně bombastická akorád ty titulky mi s kámoškama jsme chytali vítlem když bylo chvilku ticho a titulky neběželi tak jsme si všechny řekli, že už to konečně začne a oni zase pustili titulky :-) jo a všimla si si, že někde nazívali bludného holanďana letajícím holanďanem? p.s. to je postřeh kámošky já nejsem tak všímavá:-)

21 bazilda bazilda | 23. července 2007 v 8:08 | Reagovat

p,sp ZBÝVÁ 9 KOMENTÍKŮ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama